Z historie karvinského volejbalu

Český volejbal letos slaví 85.let svého trvání. Protože v době jeho vzniku nebylo ještě tolik rychlých možností i prostředků, jako např. internet, elektronická pošta, mobilní telefon či rychlovlak „Pendolino“, proto volejbal v regionu Karvinska se zrodil o něco později.

Zatím zjištěné první počátky odbíjené u nás se datují rokem 1926, kdy u Panského stavu bylo předáno do veřejného užívání hřiště odbíjené Sokola Lazy.

Lazy, někdejší městys, neměly náves ani náměstí, ba dokonce ani kostel či farní úřad. A tehdy bez těchto náležitostí nebylo ani pomyšlení žádat o statut města, i když téměř 10.000 počtem obyvatel Lazecký nárok byl. Za to měl svůj rybník „Panščok“, a ten sloužil občanům mnohem účelněji. Bylo to místo rodinných procházek, setkávání generací i milenců, tady se diskutovalo a uzavíraly se sázky, sportovalo, odpočívalo a také i milovalo. Kdo jednou zavítal, byl okouzlen a rád se vracel.

Družstvo odbíjené Sokola Lazy se stává v roce 1929 vítězem mistrovství Sokolské župy těšínské Jana Čapka ve složení: Slívové – Josef, Jan a Emil, Křístek Karel, Günther J., Gavenda a Kadlec J. V následném období je tu řada vítězných utkání na významných turnajích východomoravského sokolského kraje nebo mistrovství Slezska.

6.7.1929, je datum, které je právem považováno za počátek těšínské odbíjené. Tento den se konalo utkání studentů gymnázia a vojáků místní posádky o putovní vlajku volejbalu, kterou přinesl nadšený propagátor volejbalu štábní kapitán Kautský. A byla to právě ona putovní vlajka, jenž dala impuls ke vzniku a navázání ještě bližších a těsnějších kontaktů mezi příznivci odbíjené v Č.Těšíně. Na reálném gymnáziu v Č.Těšíně, byl velkým fandou tohoto sportu profesor tělesné výchovy MAZAL, který v krátké době dokázal stmelit kolem sebe kolektiv mladých studentů, kteří pod jeho vedením propadli kouzlu hry pod vysokou sítí.

     V roce 1932 se odbíjená začíná organizovat a šířit na Jablunkovsku, hlavně zásluhou místních učitelů- učitel Trošok a Jurečka Jakub, který byl za války popraven nacisty. V Nýdku a v Bystřici organizují odbíjenou další učitelé H. Konečný, J. Stařík a ve Vendryni pak řídící učitel Vojtěch Drbal. Družstva těchto obcí pořádala pak vzájemná utkání a mnohé turnaje, které přitahovaly k odbíjené další a další zájemce o tuto hru.

V Rychvaldě vděčili za založení odbíjené v letech 1928 a 1929 studentu medicíny Ladislavu Kopcovi, který tak, jako jiní studenti, poznatky, pravidla i nácvik hry získáné během studia v Brně předával mladším členům sokolské jednoty v Rychvaldě. Rozhodující byl ovšem nesmírný elán a zapálení pro tehdy novou hru. Takže v krátké době tato hra zapustila v rychvaldském Sokolu hluboké kořeny a proslavila ji v třicátých létech po celém kraji.

V prvopočátcích se volejbal trénoval a hrál rekreačně jen v několika jednotách. Ale šířením této hry a hlavně zvyšováním úrovně se odbíjená začala hrát turnajovým způsobem.

Sokolské jednoty hlavně v rámci „Veřejných cvičení“ obvykle v závěru uskutečňovaly zápasy v odbíjené. Rovněž první přebory byly hrány turnajovým způsobem. A právě zde dosahovali odbíjenkáři Sokola Rychvald vynikajících výsledků. Byli po mnoho let přeborníky župy. O to se zasloužili: Gurňošek Edvin a Evžen, Grabovský Bohumil, Herman Miloš, Tomis Ota coby smečaři a jako nahrávači a hráči v poli pak Kakala Rudolf a Ervín, Budník Gabriel, Zgut Evžen i další. Úspěchy tohoto družstva samozřejmě nezůstaly bez odezvy a zapříčinily zformování nadějného družstva dorostenců.

Čas slibného rozmachu všech sokolských jednot dospěl do tragických let 1938 a 39, kdy dvojí okupace násilně přerušuje tep života sokolských jednot. Ve všech obcích na obsazeném území byl Sokol úředně rozpuštěn a veškerá tělovýchovná činnost přerušena. Odbíjená se sice ještě krátce na hřištích hrála, ale brzy i používání sokolských hřišť bylo úřady přísně zakázáno.

     Avšak odbíjená se hraje potajnu- např. ve dvoře firmy stavitele Kubátka na Kopaninách, kde hrávali zaměstnaní studenti a v Rychvaldě na upraveném strništi na  valečkovém poli, až do udání a rozehnání německou policií.

     Mnozí odbíjenkáři museli  opustit okupované území a odešli do protektorátu, nebo byli zatčeni. Po květnu 1945 se mohli konečně vrátit do svých domovů, ale některým již návrat domů nebyl souzen- např. Edvin a Evžen Gurňoškovi z Rychvaldu, byli umučeni v koncentračních táborech.

     Život však šel dál a členové sokolských jednot se ještě s větší chutí a intensitou pustili do obnovy tělovýchovné činnosti. Mnohde se navázalo na předválečnou tradici a jinde vznikaly nové oddíly odbíjené, aby založily svou novou místní tradici.

     Po válce byl v Orlové založen oddíl odbíjené ve Slavii, který vyvíjel pouze 2letou činnost na Kopaninách a v roce 1946 se rozpadl odchodem hráčů na studia a na vojnu.

     Následuje údobí, z kterého máme pouze notičku, že v Orlové hráli odbíjenou účastníci PTP pod hlavičkou DA Horník Orlová(vítězství v I.tř. 5.ročníku Calábkova memoriálu v Přerově-v.r.1951- 36účastníků).

     Pak až v roce 1968 zásluhou Vládi Weissera a ing. Milana Konečného vzniká oddíl odbíjené v Orlové 4. Organizovaně se hraje dorostenecký volejbal na OU Dolu Doubrava, a od roku 1975 začíná tradice nejdříve dívčího a pak i ženského volejbalu pod trenérským vedením Jiřího Drobka v novém sportovním areálu. Od tohoto údobí až do současnosti je Orlová baštou mládežnického volejbalu s výborným zázemím a dostatkem fundovaných i zapálených funkcionářů.

     V poválečném období se těšínská odbíjená soustřeďuje do oddílu Slovan Český Těšín. Dále vzniká také nový oddíl ZRYW, jehož základ tvořily 2 rodiny FRANKŮ. Následuje období přereorganizace a dochází tak ke sjednocení českotěšínské odbíjené v jeden silný celek pod ochrannými křídly Slavoje Český Těšín.

     Rok 1957 lze nazvat nejúspěšnějším rokem, neboť 4 ze 6 aktivních družstev se stala vítězi svých tříd v krajských soutěžích. Ženy pak v kvalifikačním turnaji postoupily do II.ligy,kde hrály několik let. Silné družstvo mužů, za které již tehdy hrával Jiří Svoboda, pozdější reprezentant a mistr sportu, vyhrálo II.tř. Tatranského poháru a Velké ceny Prahy. Porazilo rovněž ligové družstvo VŽKG.

     Tento oddíl se také postaral o založení řídícího orgánu v odbíjené v okrese Český Těšín, se sídlem v Orlové. V jeho čele několik roků působil Walter Šender, předseda oddílu Slavoje.

     Činnost oddílu odbíjené Slavoje Český Těšín přetrvává až do dnešních dnů v hlavní orientaci na výchovu mládeže převážně dívčího charakteru. Herní zapojení družstev je na krajské i okresní úrovni s několikerým krátkodobým hostováním v dorostenecké lize.

     V Rychvaldě se bývalí dorostenci pokusili navázat na slavnou předválečnou tradici. Byly tu i dílčí úspěchy, ale kýženého cíle nebylo dosaženo. V dalších letech se v Rychvaldě hrál dobrý volejbal. Ligového vrcholu dosáhli jen dorostenci po vedením prof. Oldřicha Jandy. Avšak po jeho odchodu do Orlové volejbal postupně zaniká a dnes se organizovaný volejbal v Rychvaldě nehraje.

     Bohumínský volejbal měl své první nitky v Sokole Záblatí, kde od r.1946 se hrálo doma i v okolí, avšak derby partnerem po mnohá léta zůstával sousední Rychvald.

     V roce 1950 v rámci reorganizace v TJ je oddíl včleněn do závodní TJ Baník BŽGK v Bohumíně. V roce 1954 přenáší oddíl svou činnost přímo do Bohumína. V daném roce dorostenecké družstvo oddílu vybojovává na Kladně titul přeborníka ministerstva těžkého strojírenství.

     A-družstvo mužů v roce 1959 jako přeborník kraje postupuje po kvalifikaci do Moravské divize a následně pak do II.ligy, kde v roce 1962 získává 4. místo za TJ Gottwaldov, VŽKG-A a Tatranem Vratimov. Umístění bylo zásluhou velmi dobré hry výborného kolektivu v čele s bratry Rozsívalovými.

     V následném období dochází v oddíle ke stagnaci, střídají se horší výsledky s lepšími na krajské i okresní úrovni. Nedostává se hráčů ani funkcionářů a ztráta hřiště u nádraží ČD v roce 2003 znamená rozpuštění oddílu.

     O renesanci volejbalu v Bohumíně v současnosti pečuje volejbalový oddíl Sokola  N. Bohumín, který v minulosti ve své působnosti vedle volejbalového oddílu ŽDB pečoval o dívčí a ženský volejbal s kurty na Kuželně. A družstvo žen hraje krajskou soutěž a oddíl je organizátorem velmi populární „Městské ligy“ smíšených družstev ( 5.ročník – až 23.družstev).

     V roce 1953 se do okresní soutěže přihlásilo družstvo DSO Baník Fučík Petřvald. Největší zásluhu na vytvoření kolektivu odbíjené hrajícího u závodu Pokrok měli Boris Pěgřímek a Jaromír Mach. Po vítězství v okresním přeboru družstvo postoupilo do krajské soutěže v r.1956. V této soutěži se stalo velice uznávaným díky své bojovnosti a hře v poli.

     V družstvu se objevují noví hráči a v letech 1957-1968 patřil oddíl TJ Fučík Petřvald mezi přední družstva této soutěže. Nejúspěšnějším obdobím lze u petřvaldské odbíjené označit období od r.1968. Družstvo hraje KP a usiluje o postup do II. ligy. Avšak bylo 2x vyloučeno z téměř postupové pozice pro nevytvoření družstva mládeže. Od r. 1974 se hrál v Petřvaldě jen OP a po ztrátě pracně vybudovaného hřiště u Sokolovny v r.2002 mizí z volejbalové mapy Karvinského regionu město Petřvald.

     Stará garda doplněna hráči z Havířova na volejbal však nezanevřela. Schází se při rekreačním volejbale v Havířově a zúčastňuje se Pekarova memoriálu v Bohumíně a Orlové.

     Za volejbalového předchůdce dnešního Baníku ČSA Karviná možno označit volejbalový kolektiv Baníku ČSA, který se vytvořil v období 1953-54 v Karviné 2-Doly. Hrajícím trenérem i vedoucím oddílu byl populární Bohouš Konečný. A družstvo od r. 1955 postoupilo až do KP, kde bojovalo o přední pozice. V krajské soutěži v tutéž dobu startuje i družstvo PZ Karviná vedené Vojtou Sloukem.

     Následuje sloučení družstev pod hlavičkou PZ Dolu 1.Máj Karviná v zájmu posílení kvality Karvinského volejbalu s herním zázemím v Karviné- Stalingradu. Tam se volejbal rozvíjel a prosperoval. K mužskému volejbalu se přidružuje i ženský. Jeho kontinuitu dnes tvoří dnešní TJ JÄKL Karviná, který původně tvořil TJ NHKG založený 14.3.1969 s kolektivním přestupem družstva mužů Baníku 1.Máj na jaře 1970. Jehož družstva mužů, žen i mládeže dlouhodobě startují na úrovni okresu i kraje s ročním startem mužů na ligové úrovni po vítězství v KP.

     Volejbalový oddíl TJ JÄKL Karviná disponuje pod vedením D.Duraje širokým kádrem trenérů, rozhodčích i funkcionářů se zastoupením na všech stupních řízení českého volejbalu.

     Po roce 1960 přechází do Karviné, která obdržela statut okresního města, také okresní volejbalový svaz.

     Volejbal v Havířově, městě vybudovaném v padesátých letech minulého století, má zatím 2 vrcholy ve své činnosti od r. 1963.

     První „TOP“ vrchol byl v roce 1972, kdy učni TJ AZ Havířov pod vedením trenéra Břetislava Potače získali 1. místo na M-ČSR i na M-ČSSR. Na úspěchu se podíleli hráči, kteří v následujícím období pro volejbal mnoho znamenají – např. Ing. A.Lébl nynější předseda ČVS a reprezentant ČSSR, Josef Mikunda – také reprezentant, bratři Vágnerové a další.

     Druhým vrcholem můžeme označit soutěžní ročník 1999/2000, kdy družstvo mužů SKV Havířov dnešní Slávie Havířov, hrající na ligové úrovni od r.1994, vyhrává 1.ligu a v baráži o postup do Extraligy neúspěšně bojuje se sestupujícím družstvem DANZASU Ostrava. Duší ligové působnosti havířovského volejbalu je František Horváth. Jemu i jeho spolupracovníkům nutno poděkovat za dlouholetou prezentaci, propagaci i dobré jméno volejbalu Karvinského regionu. Volejbalový oddíl Slavie Havířov věnující se mužskému volejbalu nezapomíná ani na výchovu svých odchovanců z hlavní působnosti Jana Vágnera.

     V mládežnickém havířovském volejbalu již několik roků také působí volejbalový odddíl TJ Start Havířov pod vedením Mgr.Jiřiny Sýkorové.

     Dlouhodobě se také hraje mužský volejbal v sousední Horní Suché, který byl založen v  roce 1959. O tento volejbal, nejdříve v Baníku Gottwald a později i nyní TJ Důl František, má velkou zásluhu jeho nestor Ing.František Bohanus, který nejdříve jako aktivní hráč, trenér a zakladatel ženského volejbalu v oddíle později přivedl k této hře celou rodinu a své dcery provdal rovněž za volejbalisty.

     V Havířovském mikroregionu byl rovněž provozován volejbal v TJ Slovan Havířov a v Baníku Havířov, kde se hlavně o volejbalový potěr starali Ing.Zátopek a Dr.Zďárský Vladimír.

     Výčet dnes již neexistujích oddílů volejbalu na Karvinsku nutno doplnit o Inter Petrovice, TJ Viktorie Bohumín a VSK Univerzita Karviná. Naproti tomu se s agilním přístupem k okresnímu volejbalu projevil oddíl TJ Albrechtice.

Vážení přátelé!

     Z uvedeného nástinu historie volejbalu na Karvinsku vyplývá, že:

-         Karvinský volejbal je viditelný nejen v MS kraji, ale i v rámci českého volejbalu, kde naši odchovanci i hráči našich oddílů reprezentovali českou republiku i na mezinárodním fóru

-         Volejbalové oddíly dobře propagují a vytváří správnou image volejbalu našeho regionu

-         Náš volejbal akceptuje všechny rozvojové trendy českého volejbalu a nejsou to jen změny pravidel, ale i nové způsoby hry – v minulosti to byly debly, dnes to je hra smíšených družstev i beachvolejbal.

-         S volejbalem našeho regionu od doby jeho zrodu je spojeno mnoho zapálených fanatiků, kteří mu odevzdali vysoké penzum dobrovolné práce, pečovali o jeho rozvoj a podávali si štafetový kolík jeho existence až do dnešní současnosti. Jsou to ti jmenovaní i nejmenovaní; jsou to ti, které jsme dobře znali, ale již pomalu mizí z našich pamětí a pak jsme to již my, kteří se v současnosti kolem volejbalu pohybujeme. Je zapotřebí všem za práci odevzdanou ve prospěch volejbalu poděkovat.

Co říci závěrem?

V Karvinském regionu volejbal v minulosti zapustil kořeny. Až dodnes se hraje a věřím, že i při stém výročí vzniku volejbalu v naší republice se tady volejbal hrát bude.

     A jaká bude jeho úroveň, to je již věcí nás všech i věcí příští generace, u které bude záležet na tom, jaký vztah k volejbalu u ní vychováme. A aby byl co nejlepší, k tomu přeji nám všem hodně sil, elánu i hodně zdaru.

                                                           Zpracoval: Ing. Jan Dluhoš